Živnostenský list pro cizince bez pobytu v ČR
Podnikání v České republice je pro zahraniční zájemce stále atraktivní – stabilní prostředí, členství v EU i relativně jednoduchý proces registrace. Častou otázkou ale je, zda může cizinec bez pobytu v ČR získat živnostenský list a začít podnikat jako fyzická osoba. V tomto článku si přehledně vysvětlíme, jak založit živnost, co je potřeba k založení živnosti a na co si dát pozor.
Může cizinec bez pobytu získat živnostenský list?
Ano, ale záleží na tom, odkud pochází.
Občané členských států EU, EHP a Švýcarska mají v zásadě stejné podmínky jako čeští občané. Mohou podnikat jako fyzická osoba a získat IČ bez nutnosti předchozího trvalého pobytu.
U občanů třetích zemí (mimo EU) je situace složitější. Zpravidla potřebují oprávnění k pobytu na území ČR, které umožňuje podnikání. Samotný živnostenský list jim sice může být vydán, ale bez vyřešeného pobytového statusu nelze podnikání fakticky vykonávat. V praxi tedy podnikání a pobyt spolu úzce souvisejí.
Podmínky upravuje zejména Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), který stanovuje, kdo a za jakých podmínek může podnikat.
Jak založit živnost jako cizinec
Pokud řešíte otázku jak založit živnost bez trvalého pobytu, postup je podobný jako u českých občanů. Liší se zejména v dokládání oprávnění k pobytu a bezúhonnosti.
Základní kroky:
- Výběr oboru podnikání (např. volné živnosti).
- Ohlášení živnosti na živnostenském úřadě.
- Získání IČ (identifikační číslo osoby).
Živnost lze založit prostřednictvím zástupce na základě plné moci – viz www.profi-kancelar.cz/.
Volné živnosti jako nejjednodušší varianta
Pro většinu začínajících podnikatelů jsou nejdostupnější tzv. volné živnosti. U nich není potřeba prokazovat odbornou způsobilost – stačí splnit všeobecné podmínky:
- plná svéprávnost,
- bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona,
- splnění věku 18 let.
Volné živnosti zahrnují desítky činností, například poradenskou činnost, marketing, překladatelské služby, IT služby nebo zprostředkování obchodu. Právě proto jsou často první volbou pro zahraniční podnikatele – viz: www.profi-kancelar.cz/jak-ziskat-zivnostensky-list.
Co potřebuju k založení živnosti?
Pokud si kladete otázku co potřebuju k založení živnosti jako cizinec bez pobytu, připravte si zejména:
- platný cestovní doklad,
- doklad o právním důvodu užívání sídla (souhlas vlastníka nemovitosti),
- výpis z rejstříku trestů (u cizinců z domovského státu) se soudním překladem do češtiny,
- správní poplatek.
Po splnění podmínek vám bude přiděleno IČ a vznikne oprávnění podnikat.
Povinnost vyřídit si pobyt po získání živnostenského listu – občané mimo EU
Je důležité zdůraznit, že získání živnostenského listu samo o sobě neopravňuje občana třetí země k dlouhodobému pobytu na území ČR. Po ohlášení živnosti a přidělení IČ je zpravidla nutné podat žádost o příslušné vízum či povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.
Bez platného pobytového oprávnění nelze podnikání jako fyzická osoba reálně vykonávat, a to ani v případě, že máte formálně zaregistrované volné živnosti. Praxe tedy často probíhá tak, že cizinec nejprve splní podmínky pro vydání živnostenského oprávnění a následně doloží tuto skutečnost v rámci žádosti o pobyt.
Pokud cizinec povolení k pobytu nedoloží, živnostenské oprávnění zanikne 6 měsíců po vydání.
Podnikání jako fyzická osoba bez pobytu – praktická úskalí
I když právně lze živnostenský list získat, v praxi mohou nastat komplikace:
- otevření bankovního účtu bez pobytu může být obtížnější,
- některé úřady vyžadují doručovací adresu v ČR,
- u občanů mimo EU je nutné řešit vízový a pobytový režim.
Je proto vhodné předem konzultovat konkrétní situaci s odborníkem.
Co dále
Po úspěšném získání živnostenského listu (a u občanů třetích zemí i získání povolení k pobytu), lze zahájit podnikání. V tuto chvíli přichází na řadu registraci na pojišťovnách a další úkony – o více informací naleznete v tomto článku: http://www.profi-kancelar.cz/povinne-registrace-pri-zalozeni-zivnosti.
Získat živnostenský list jako cizinec bez pobytu v ČR je možné, ale podmínky se liší podle státní příslušnosti. Občané EU mají výrazně jednodušší situaci, zatímco občané třetích zemí musí řešit soulad mezi podnikáním a pobytovým oprávněním.